Převýchova Thamy

Taminka je parson russell teriér, sice dáma, ale pěkně potrhlé hyperaktivní stvoření. V rámci ubytování jsme pracovali na převýchově, přečtěte si, co se nám povedlo.

Když k nám přišla, štěkala na všechno živé, co se kolem ní mihlo. Při prvním setkání mi hlavou prolítla otázka: "Jak budeme dva týdny s touhle uřvanou fenkou fungovat? To na nás zavolaj ochránce zvířat!"

Převzala jsem ji venku a nejprve vyrazila na hodinovou procházku, abychom si na sebe trochu zvykly. Po příchodu domů se na nás vrhli naši zvědaví foxlové, takže okamžitě putovali do beden, aby Tamča mohla všechno v klidu prozkoumat. A pak začalo pomalu sžívání. (Pardálek Mikešek se s Taminkou nezžil, neb ona se tvářila, že ho chce přinejmenším zardousit. Chlapec tedy dostal vyhrazený obývák, kam psi nesmí a tudíž nechodí.)

Bod číslo jedna byl udržet doma ticho. Endy s Ájou jsou v pohodě, Taminka to poměrně rychle pochopila. Jedině při hře to vyžadovalo větší pozornost, sem tam i nějaký zásah a omezení. Horší byly příchozí návštěvy. Taminka řvala, aby nám řekla, že někdo jde (holka si asi myslela, že to nevíme). Ale i tohle pochopila, jen je potřeba pracovat na té její rychlé vzrušivost, takže jsem začala se sebeovládáním.

Nejpve žrádlo. To co předvedla, jsem ještě neviděla. Na tři hlty nabrala téměř všechny granule, aby se jimi dávila, zvrátila je a opět je požírala. Takže pěkně pomalu s rukou v misce a se sebeovládáním. Návod popisovat nebudu, snad bude krátké video. Po čtrnácti dnech už granule jedla a kousala, nehltala!

Odložení. Na povel sedni si sice sedla, ale asi tak na jednu mikrovteřinu a v mžiku byla pryč. A vysvětlit jí, že v té poloze zůstane, dokud nedostane povel jiný, nebylo vůbec jednoduché, musela holka i doma nosit vodítko. Je to neuvěřitelné, ale trpělivost růže přináší, takže Taminka na povel SEDÍ!!!

Přivolání. Velmi dobré. Taminka rychle pochopila, že za přiběhnutí se jí dostane pochvaly, pohlazení a třeba i nějakého pamlsku. Po pár dnech přibíhá radostně a rychle, holt parson russell teriér je něco jiného než nezávislý foxlík :).

Hlasitost. Udělaly jsme velký pokrok, Taminka štěká minimálně, alespoň v bytě. Vzhledem k její zbrklé a náruživé povaze je nemožné chtít po ní úplný klid, ale opět se potrdilo, že když se chce, tak to jde. Vyžaduje to hodně klidu, trpělivosti a času, ale já pevně věřím, že za několik měsíců bude s Taminky decentní psí dáma :).